Lokální komunitní koordinace

Program „Lokální komunitní koordinace“ si klade za cíl řešit otázku společenské soudržnosti využitím přístupů sociálních věd. K tomu lze významným způsobem přispět, pokud funguje lokální komunitní prostředí jako podpůrná síť, generátor myšlenek a realizátor rozvojových projektů.

Ve spolupráci s MČ Praha 14 bylo třeba aktivní občany a skupiny nejdříve najít. Během dvou měsíců tak identifikoval tým čtyř sociálních antropologů a antropoložek mezi 45 000 obyvateli více než 110 aktivních komunitních skupin. Tím byl položen základní kámen – „Komunitní monitoring“. Ve druhé fázi nastupuje „Tým komunitních koordinátorů“.

Komunitní koordinátor je terénní výzkumník – sociální vědec – prostředník mezi občany, radnicí a organizacemi na Praze 14. Dopomáhá rozvoji komunitního života a porozumění mezi rozdílnými skupinami občanů. Práce koordinátora vede k rozvoji občanské společnosti, participativní demokracie a celkové sociální soudržnosti.

Popis projektu

Projektem „(Po)známe se? Participativní komunitní rozvoj“ chceme reagovat na konkrétní poptávku v oblasti, kterou dobře známe – tedy na Praze 14. Základem našeho projektu je vytváření důkladné znalosti o komunitním prostředí. S využitím této znalosti pak skrze jednotlivé projektové aktivity vytvoříme základ pro dlouhodobou, systematickou a koncepční podporu participativního přístupu ke komunitnímu rozvoji, která zapojí i dosud opomíjené skupiny obyvatel a umožní transparentní a flexibilní komunikaci mezi občany a pracovníky vedení městské části.

„Komunitní rozvoj“ se stává hojně skloňovaným pojmem na české i na evropské úrovni. Stále ale chybí nástroje, jak tento přístup účinně realizovat – a na tento nedostatek bychom chtěli projektem reagovat. Projekt se proto snaží zdokonalit mechanismy komunitního rozvoje tím, že na jeho náplni nechá aktivně participovat komunitně aktivní i neaktivní občany Prahy 14. Vycházíme z předpokladu, že rozvoj by měl probíhat především jako spolupráce, a že jakékoliv sociální intervenci by měla nejdříve předcházet detailní znalost komunitního prostředí a jeho potřeb. Dlouhodobým pohybem v terénu získáváme znalosti o komunitním prostředí a snažíme se do rozvoje místních komunit vtáhnout komunitní aktéry, městskou samosprávu, neziskové organizace i co největší počet obyvatel.

Projekt navazuje na klíčové dokumenty MČ Prahy 14:

Komunitní plán sociálních služeb

Strategie pro kulturu, umění, sport a volný čas na Praze 14

Strategický plán 2014-2024

Tým komunitních koordinátorů

Lukáš Hanus (Kyje, Hostavice, Jahodnice)

doktorand sociální antropologie FF ZČU

Pavel Borecký (Kyje, Hostavice, Jahodnice: pouze rok 2014)

doktorand sociální antropologie FF ZČU

Barbora Bírová (Hloubětín, Lehovec, Hutě, Aloisov)

doktorandka sociální antropologie FHS UK v Praze, dlouhodobě se věnuje urbánní antropologii, výzkumům fenoménu bezdomovectví

Michal Lehečka (Černý Most)

doktorand sociální antropologie FHS UK v Praze, dlouhodobě se věnuje zkoumání života na sídlišti

Cíle projektu

Aktivizace občanů ve prospěch komunitního života – aktivní, rozvinutý komunitní život na Praze 14 a spokojení občané.
Vedení městské části, které je dostatečně informováno o potřebách občanů a zná způsoby, jak zlepšovat komunikaci s občany.
Transparentně nastavené rozhodovací procesy směrem k občanům a aktivní participace občanů na těchto procesech.
Zapojení široké a odborné veřejnosti do diskuze o koncepčním uchopení komunitního rozvoje a spolupráce s významnými institucemi na tomto poli (např. Institut plánování a rozvoje Hlavního města Prahy, Centrum pro komunitní práci a další)
Ustanovení „sítě lokálního partnerství“ jako základu pro budoucí participativní komunitní rozvoj.
Vytvoření komunitních rad jako volného tělesa pro sdílené aktivity obyvatel Prahy 14.

Projektové aktivity

Mapování komunit

Sociální antropologický výzkum forem komunitních aktivit a kolektivů na území Prahy 14. Sledování projevů komunitní aktivity se děje po čas celého projektu a je jeho hlavní aktivitou. Vycházíme z předpokladu, že pokud má být městská část dobře řízena a občané mají být motivováni k účasti na veřejném životě, je nutné se především dobře poznat.

Komunitní koordinace

Komunitní koordinátor v rámci této aktivity působí jako terénní výzkumník, který je v každodenním kontaktu s komunitním prostředím a flexibilně reaguje na jeho potřeby. Díky své znalosti dokáže předávat informace tam, kde je potřeba a propojovat jednotlivé komunitní skupiny mezi sebou nebo jim v případě potřeby zprostředkovat kontakt s některou z neziskových organizací, s příslušným odborem radnice apod. Komunitním skupinám pomáhá artikulovat a precizovat jejich potřeby, aby byly srozumitelné i pro jejich možné partnery

Vytvoření komunitních rad

Institut komunitních rad je inspirován tzv. community boards, které fungují ve městech jako je Berlín, New York City nebo Amsterdam. Principem komunitních rad je organizace části věcí veřejných na sousedské a komunitní bázi s cílem přenést část rozhodovací pravomoci na samotné obyvatele. Setkání komunitní rady je otevřeno všem obyvatelům dané lokality a jeho cílem je jak projednávat rozvoj komunity, definovat komunitní potřeby, umocnit dobrovolnickou komunitní činnost, tak např. řešit konfliktní situace.

Síť lokálního partnerství

Cílem vytvoření Sítě lokálního partnerství je propojit nově ustanovené komunitní rady coby zástupce občanů s dalšími složkami občanské společnosti a vedením MČ. Síť je tedy na jedné straně tvořená zástupci neformálních komunit (komunitní rady) a na straně druhé zástupci formálních komunit (neziskové organizace, komunitní centra, zástupci MČ, komerční podnikatelský sektor). Síť lokálního partnerství funguje jako platforma pro participaci v daném regionu a jsou v ní reprezentovány všechny skupiny obyvatel (opět lze zde vidět podobnost s principem, na kterém pracuje Národní síť Místních akčních skupin, koncept Sítě lokálního partnerství počítá s využitím metody LEADER, skrze kterou pracují i MAS).

Výstava fotografií „(Po)známe se?“

Pod vedením komunitních koordinátorů vybraní zástupci komunit „mapovali“ komunitu svýma vlastníma očima v průběhu několika měsíců. Z vyhotovených fotografií byla následně sestavena výstava s názvem „(Po)známe se?“.